fbpx

Je šéf odpovědný za rozvoj podřízených? Ale houby.

Tento scestný názor jsem slyšela před mnoha lety od jedné vysoce postavené manažerky. Nesouhlasila jsem s ním tehdy a jak vidíte, nesouhlasím s ním ani teď. Ne. Nejsem odpovědná za rozvoj svých podřízených. A souhlasím s tím, že jediná možnost je rozvíjet se. Kdybychom se na to vyprdli třeba v druhohorách, tak tady teď nejsme, že.

Tak jak si dovoluji tvrdit, že nejsem odpovědná za rozvoj podřízených?

Moje pracovní i životní filozofie je, že každý je odpovědný pouze a jen sám za sebe. Takže já jsem odpovědná za sebe, Zuzana Švagrovou. Marie je odpovědná za Marii. Petr je odpovědný za Petra. A tak dále. A týká se to i pracovního rozvoje.

Představte si, jak by to vypadalo, kdybych skutečně byla odpovědná za rozvoj svých podřízených. Kdyby každý šéf byl za to odpovědný. Kdyby i ten váš šéf byl odpovědný za váš rozvoj. A můj šéf byl odpovědný za můj rozvoj. To by pak znamenalo, že za svůj rozvoj nejsem odpovědná já sama.

Takhle by to vypadalo:

Šéf: „Zuzko, teď se budeš učit čínsky, protože tvůj další klient bude z Číny. Zuzko, teď se budeš učit jinak komunikovat s nadřízenými. Zuzko, teď budeš dělat to a to, protože si já myslím, že se tím budeš rozvíjet.“

Tohle mi zní úplně stejně, jako věta „Zuzko, tohle se ti bude líbit.“ Většinou se mi to nelíbí. Ale líbí se to tomu šéfovi. (Fakt jsem jednoho takového měla a dodnes tu větu slyším, brr.)

Nemám ráda, když někdo rozhoduje za mne. A tak ani já nechci rozhodovat za druhé. Nechci jim brát toto právo. Naopak chci své podřízené rozvíjet v tom, aby za sebe rozhodovali. Ale rozvíjím je ve schopnosti rozhodovat se, nerozhoduji za ně.

A to je podle mne role šéfa. Dobrého šéfa. Šéf má v procesu rozvoje podřízených důležitou roli. Je odpovědný za dvě oblasti:

  1. Šéf zajistí, že podřízený rozumí, co znamená rozvíjet se a co znamená nerozvíjet se. Že si je vědom toho, co se stane, pokud se nebude rozvíjet, zatímco všichni okolo ano. Musí vědět, že se stane takovou Latimerií podivnou. A šéf zase musí akceptovat, že i Latimerie má právo na existenci.

Jako šéf tedy dobře prodiskutujte se svými podřízenými jejich přístup k rozvoji a jejich cíle do budoucna:

  • „Chcete se něco dalšího učit? Něco dělat navíc, jinak, mít jinou roli? Ano? Co konkrétně?“
  • „Pokud ne, proč ne? Za pár let budete pravděpodobně umět míň než ostatní kolegové na stejné pozici. Budete ohroženější při snižování počtu lidí nebo budete mít horší hodnocení. Je to ok?“
  1. Pokud se podřízený chce rozvíjet, tak šéf je odpovědný za poskytnutí příležitostí k rozvoji. Pokud šéf usoudí, že na to podřízený má, tak mu najde příležitosti. Ať už v rámci práce nebo jinak (školení, koučing, mentoring, cokoliv, o co má zájem a dává smysl).

Projděte s podřízenými jejich představy a jaké jsou možnosti:

  • „Co dalšího se chcete naučit a proč? Máte už představu nebo návrh, jak to zajistit?“ Tím zajistíte, že podřízený už o tom skutečně přemýšlel a zájem o rozvoj je skutečný.
  • „Tohle jsou možnosti v rámci firmy, doporučila bych toto. Dále můžeme udělat ještě to a to.“
  • „Za týden jdete na školení XY. Očekávám, že pak uděláte prezentaci pro ostatní v týmu a danou znalost použijete v konkrétních situacích A, B, C.“ Aby bylo školení k něčemu a podřízený se skutečné něco naučil, musí znalost použít opakovaně a velmi brzy po školení. Domluvte tedy předem kdy a jak ji použije.

Bez těchto dvou oblastí nemůže žádný rozvoj existovat. Pokud si já jako podřízená nebudu vědoma toho, co mi přinese, když se budu rozvíjet a když nebudu, jaké jsou následky, nemohu udělat plně informované rozhodnutí.

A pokud pro mne můj šéf nevytvoří příležitost k rozvoji, tak je mi můj zájem v podstatě k ničemu. I když samozřejmě si asi něco najdu, ale domnívám se, že se šéfovou skutečnou podporou je to jednodušší.

Takhle vidím roli šéfa v procesu rozvoje podřízených. Moje odpovědnost končí tam, kde začíná odpovědnost druhého, a to i ve vztahu šéf a podřízený. Vždy jsme totiž primárně ve vztahu dvou dospělých, svéprávných osob, a tak k sobě přistupujeme – s respektem.

Zuzka

PS: Věděli jste, že v roce 1997 byl objeven další druh Latimerie, Latimerie celebeská? Takže i ta se rozvíjí😊

PPS: Co všechno vlastně dělá šéf? Průvodce prací šéfa je tady a tady.

Zuzana Švagrová
Jsem dobrý šéf, práce s lidmi je moje vášeň. Vím, jaké je to stát na startovní čáře jako nový manažer, šéf bez potřebných znalostí - i já jsem během své více než 15leté praxe prošla náročnými a vyčerpávajícími situacemi bez vhodné pomoci. Dnes je mým posláním pomoci novým i stávajícím manažerům cítit se v jejich roli komfortně, mít výsledky a být spokojený. Kdo jsem, jak jsem se sem dostala a co nabízím si můžete přečíst zde. Můj příběh a cestu můžete poznat zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.